Já vaše myšlénky všecky obrátím!

Člověk si nevybírá, do jakého prostředí se narodí. A někdy není v jeho silách tzv. zapadnout, dorovnat se, naplnit očekávání společnosti i blízkých. Vejít se do mantinelů, které pro něj byly nachystány. Nechce, či ze své podstaty prostě nemůže. Je zkrátka jiný. Snad může zkusit sám sebe zapřít. Uvěřit, že z toho všeho lze utéct, že lze utéct před sebou samým. Jenže někdy to, co se zprvu zdálo být vysvobozením, je nakonec pastí. 

Krajčířce Evě je kvůli nerovnému původu zapovězena láska s Mánkem, který se za ni nedokáže v pravý čas postavit. Proto se Eva natruc vdá za kožušníka Samka. Ať všichni vidí, že ona Mánka k sobě nelákala, že ona se nikoho doprošovat nebude. A tak má každý svoji rodinu. Jenže láska si nedá poroučet; Evu a Mánka to k sobě stále táhne. Proč tedy neudělat to, co měli udělat dávno? Proč se konečně nevzepřít tomu, „co se má“? Ať si všichni, kteří je pozorovali a pomlouvali, klidně celá vesnice, říká, co chce! 

Dva stejné činy, dvě různá hodnocení a společenské dopady. Když odejde od rodiny muž, vzbudí to rozruch a snad trochu pohoršení. Ale co se stane, když se rodinu rozhodne opustit žena? A když kromě spálených mostů, pocitů křivd a zranění zůstanou v podivném vzduchoprázdnu i malé děti? 

Gabriela Preissová při psaní dramatu Gazdina roba vyšla ze své stejnojmenné povídky. Teprve sedmadvacetiletou autorku k divadelnímu debutu vybídl tehdejší ředitel Národního divadla F. A. Schubert. A tak vzniklo nejen jedno z nejlepších dramat českého realismu, ale české dramatiky vůbec. 

Gazdinu robu ve vlastní adaptaci pro Švandovo divadlo zinscenovala jedna z nejvýraznějších divadelních režisérek mladé generace Kasha Jandáčková. Do většiny rolí obsadila mladé členy smíchovského souboru. I díky tomu se rozbíjí veškeré předsudky a stereotypní nánosy obvyklé interpretace kanonického textu české dramatiky a neotřelým způsobem atakuje nejen strnulost uvažování o tzv. realistickém dramatu, ale především strnulost společenského úzu, uvažování o rolích muže a ženy ve společnosti, o rodinných vztazích, o zodpovědnosti za svá rozhodnutí navzdory očekávání. Zásadní posun v náhledu na známé drama je reflektován i skrze změnu původního názvu – a to na titul Gazda a roba, v němž už jméno jedné osoby není odvozeno od pojmenování druhé. Jsou tu dvě samostatné bytosti, zcela rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle.

UPOZORNĚNÍ: Při představení se na jevišti kouří - cigarety jsou v tomto případě považovány za rekvizity. 

OSOBY A OBSAZENÍ
EVA: Anežka Šťastná
MÁNEK: Mark Kristián Hochman/Jacob Erftemeijer
SAMKO: Jakub Tvrdík
MEŠJANOVKA: Andrea Buršová
ZUZKA: Anna Grundmanová
DANYŠ: Matěj Anděl
MARYŠKA: Barbora Křupková
PRÁVNÍK: Jacob Erftemeijer/David Punčochář
BARONKA: Marie Štípková
BARON: Jan Grundman
ANKA A DĚLNICE: Anežka Burdová/Pavla Nevyhoštěná
POLUŠA A DĚLNICE: Katarína Mišejková/Klára Šmídová
JOŽKA, RUBAČ A DĚLNÍK: Mikuláš Matoušek/Lukáš Hořínek

MUZIKANTI
CIMBÁL: Michal Horsák/Jan Mikušek
HOUSLE: Jiří Čihák/Jiří Sládek
BASA: Martin Zpěvák/František Souček 

INSCENAČNÍ TÝM
ADAPTACE A REŽIE: Kasha Jandáčková
DRAMATURGIE: Martina Kinská
SCÉNA A KOSTÝMY: Ján Tereba
HUDBA: Jakub Kudláč
LIGHT DESIGN: Martin Špetlík
POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE: Jaro Viňarský
ASISTENTKA REŽIE: Blanka Popková
INSPICE: Petra Štanclová
PRODUKCE: Tereza Marková