překlad:	Julek Neumann
dramaturgie:	Olga Šubrtová j.h.
výprava:	Jaroslav Bönisch
produkce:	Aneta Juščíková
inspice:	Petra Štanclová
režie:	Martin Glaser j.h.

 V inscenaci je použita hudba Alana Silvestriho a Marylina Mansona.

OSOBY A OBSAZENÍ:

MICK DOWD	Martin SITTA j.h.
MARYJOHNNY RAFFERTY	Johanna TESAŘOVÁ j.h.
MAIRTIN HANLON	Jan JANKOVSKÝ j.h.
THOMAS HANLON	Milan KAČMARČÍK

"Chudák Oona. Proč jsi ji zabil, Micku? Když někdo zvorá míchaný vajíčka, to přece není právoplatnej důvod, abys zmasakroval vlastní manželku."

(CITACE ZE HRY)

LEBKA Z CONNEMARY je součástí Connemarské trilogie, kterou tvoří ještě hry Osiřelý západ a Kráska z Leenane. Znovu ožívá divoký irský západ a jeho více než svérázní obyvatelé, tentokrát v šokující černočerné grotesce s detektivní zápletkou.

Poťouchlá a věčně přiopilá stařena Maryjohny, trošku retardovaný, ale o to temperamentnější mladík Mairtin Hanlon a hlavně jeho starší bratr, místní Colombo Thomas řeší jedinou otázku: Zabil Mick Dowd před sedmi lety svou ženu Oonu?

Rozluštění záhady se blíží, protože po sedmi letech jsou ostatky zemřelých na místním hřbitově vykopávány a záhadně likvidovány, aby uvolnily místo novým mrtvým. Vše je ještě o to víc vzrušující, že
se touhle děsivou prací živí právě podezřelý vrah Mick Dowd. Při kopání hrobu Mickovy ženy napětí vrcholí a vzápětí přichází šok. A začíná jít znovu o život!

Černočerná komedie s detektivní zápletkou.

Martin McDonagh (*1970) je považován za jednoho z nejtalentovanějších současných dramatiků. Je nositelem řady prestižních divadelních cen, jeho hry byly přeloženy do 29 jazyků, v roce 2006 získal
Oscara za svůj autorský krátký film Six Shooter. O tom, jak mimořádnému zájmu se u nás těší jeho drastický černý humor, groteskní nadsázka a vtipně rozvíjený dürrenmatovský princip „nejhoršího
možného konce“ svědčí i fakt, že po české premiéře Lebky z Connemary bude v Praze současně na repertoáru šest z jeho sedmi dosud napsaných her.

Upozornění:

Inscenace obsahuje kromě humoru vulgarismy a scény explicitního násilí.

vybrali jsme z recenzí:

 Glaserova realizace ve Švandově divadle se vyznačuje stylovou vyvážeností a přesnou kresbou charakterů, nejlépe se daří Martinu Sittovi v hlavní roli, jeho hrobník je natvrdle obhroublý, v mezích svého nevelkého intelektu reaguje přiměřeně zpomaleně, ale rasantně, herec ze sebe rustikálnost nemusí nijak složitě dolovat, je přirozený a obdivuhodně soustředěný.

Jan Kerbr, Mozaika, Český rozhlas; 28. 2. 2007